Když se řekne IBM, spousta lidí si možná představí hromady kabelů, armádu ajťáků nebo jejich vizionářskou filosofii „Chytřejší planety“. V tomto zdánlivě nekonečném korporátním moři ale pracují lidé s příběhy, kteří současně dokážou být neohroženými podnikateli a pyšnými Hubáky. Jedním z nich je Tereza Hajná, manažerka digitálního marketingu, zapálená propagátorka principů svobody v práci a taky bývalá prodavačka zmrzliny.

S Terezou začínáme společné povídání u klasického tématu odchodu z nadnárodní společnosti s vizí nezávislého života na volné noze. Po několika letech ve vedení marketingového oddělení založila s bývalým šéfem konzultační firmu, jejíž cílem bylo pomoci velkým hráčům na trhu přiblížit se ke konceptu svobody v práci.  „V té době se o tomto tématu hodně mluvilo díky Tomášovi Hajzlerovi. Brali jsme to jako skvělou příležitost, jak propagovat myšlenky, kterým věříme. Doufali jsme, že firmy jsou tomuto tématu již dostatečně otevřené. S obavami a nechutí mnoha firem investovat – přece jen ještě v době krize – do transformace firemní kultury, jsme ale příliš daleko nedošli,“ popisuje Tereza svoji volnonohou éru. „Když jsem zvažovala, jestli se vydat na pohovor do IBM cítila jsem úžasnou příležitost, ale zároveň jsem měla pocit, že jsem jako ´volnonožec´ selhala.“

Přestože svých cílů nedosáhla úplně podle plánu, v současném zaměstnání našla téměř vše. „Dělám to, co jsem vždycky chtěla, a navíc v týmu postaveném na svobodných principech. Baví mě koučink, a  v rámci IBM Smart University mám možnost pomáhat mladým lidem s jejich rozvojem. Probírám s kolegy jejich vizi a strategii a pomáhám ji plnit. Setkávám se s lidmi z různých oborů a mohu se – pokud to alespoň trochu souvisí s mou pozicí – zapojovat do projektů napříč celou strukturou,“ shrnuje Tereza, jejíž pojetí práce připomíná víc než zaměstnání freelancing uvnitř korporace. Jak sama říká, už jen chybí, aby se Hub stal jejím „legalizovaným“ pracovištěm. „Ve velkých firmách jste někdy obklopeni lidmi, u kterých ani netušíte, co dělají. Vidíte je jen zabrané do počítače, zamračené na chodbách, pospíchající do výtahu. V Hubu jsem ale vždy měla pocit, že všichni sdílejí nadšení, úsilí a trpělivost k rozvíjení svých projektů, je to skutečně inspirující prostředí.“

Její podnikatelská duše se ale i tak nezapře. Kromě toho, že prodává ekologické vůně do auta a domácnosti, strávila minulé léto na farmářských trzích prodejem vlastní zmrzliny. V garáži bývalého cukráře ležely ladem stroje, které, za doby své největší slávy, vyráběly ledové pochoutky pro návštěvníky Karlštejna. Tak ji s bratrem a matkou napadlo udělat z toho rodinný byznys. Začali za pomoci místního cukráře vařit domácí zmrzlinu bez emulgátorů s netradičními příchutěmi. V nabídce byla třeba levandulová, rozmarýnová nebo čokoládová s chilli. „Na trzích jsem měla poměrně velký úspěch. Lidi se sice zpočátku trochu báli ochutnávat a vymlouvali se. Často tím, že mají zrovna pivo,“ směje se Tereza. „Ale mně to nedalo a přesvědčovala jsem je, že zrovna naše zmrzlina k pivu nejvíc sedí. A ono to vážně fungovalo.“ Z nedostatku času se ale letos farmářské trhy musí obejít bez ní. Další výroba čeká na případné poptávky z restaurací či cateringových firem.