5 věcí, za které vděčím improvizaci

Náš člen Ondra Nečas je otcem Školy improvizace, která v Impact Hubu funguje již pátým rokem a stovky lidí si díky ní začali důvěřovat. Ondra sice není herec, zato má dlouholeté zkušenosti s vedením lidí (z řízení projektů, organizování festivalů a marketingové praxe). Klade důraz na vřelý a otevřený přístup a pomáhá studentům překonávat sami sebe a posouvat dál jejich hranice. Učí je pracovat s vlastním strachem i nervozitou. Co všechno dala improvizace jemu samotnému?

VDĚČÍM ZA NASLOUCHÁNÍ LIDEM A JEJICH PŘÍBĚHY

Jako lektor se setkávám se spoustou lidí, kterým mohu něco předávat, ale pouze aktivním nasloucháním se můžu učit i já od nich. Je to jednoduchý princip. Všichni jsou chodící knihy plné příběhů, které jsou plné postojů a názorů na různé životní situace.

VDĚČÍM ZA SMYSLUPLNOU PRÁCI

Tento smysl se umocnil tehdy, když jsem začal své nabyté uvědomění distribuovat dalším. Zjistil jsem, že jsem schopen odvést takový workshop, ze kterého odcházejí nadšení lidé, a že mojí výplatou nemusejí být jen peníze, ale hlavně ten pocit, že to má smysl.

Před mými IMPRO začátky jsem se věnoval léta reklamě, která mě chvíli i bavila a mými klienty byl často lidé, kteří nevěděli, co chtějí a já jim mohl pomáhat hledat řešení. Jenže jsem se do toho ponořil tak, že jsem zapomněl sám na sebe a to mě vedlo k slabému syndromu vyhoření za což jsem zpětně vděčný, protože občas je to dno jedinou pevnou půdou pod nohama, od které se můžeme odrazit.

Nikdy by mě nenapadlo, že budu lektorem a trenérem nebo ještě lépe vystihujícím výrazem: facilitátorem – neboli průvodcem při poznávání.

VDĚČÍM ZA ODVAHU & DOVEDNOSTI

Po absolvování vysoké školy jsem si opravdu nevěřil, že jsem schopen něco dokázat prosadit. Chyběly mi koule na to udělat první krok k něčemu většímu, ale s postupně nabytými dovednostmi jsem to nakonec dokázal. A to hlavně v těchto směrech:

Být otevřený jiným názorům i lidem – oni mi to pak vracejí.
Umět odprezentovat svůj postoj, abych mohl inspirovat ostatní a nebo aby na něj ostatní mohli navázat a rozvést jej dál.
Nebýt zahleděný jen do sebe a umět pracovat s vlastním egem (nikdy nekončící boj)
Žít tady a teď, ale zároveň si umět stanovit vyšší cíle.
Akceptace, když ty cíle nejdou podle „původního plánu“, nevěšet hlavu a pracovat s tím co je tak, aby se úspěch dostavil.
Nesnažit se být chytrý, vtipný a originální – protože to ještě nikomu nepomohlo – zvlášť ne těm, co se o to snažili a ta touha je totálně zablokovala.

VDĚČÍM ZA NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI A CHUŤ DO ŽIVOTA

K tomu mi dopomáhá jedno z nejzákladnějších improvizačních pravidel: „ANO, A…“ Pouze vyslechnutí nabídky, názoru či nápadu druhých nebo mých vlastních nestačí. Je důležité je přijmout a rozvíjet podnět dál tak, aby mohlo vznikat něco totálně nového. Nejvíce si to užívám právě v pracovní rovině, ale je to i velkou inspirací do mého běžného života. Třeba na cestování, kde se to projeví poznáním míst, které nejsou v turistických letáčcích. Nebo když se o sobě snažíte napsat článek 🙂

VDĚČÍM ZA NOVÉ VÝZVY

Věřím, že IMPRO je nástroj, který v kombinaci s dalšími směry dokáže divy. Pomáhá odbourávat strach z chyb. Ať už ve výuce předmětů na školách, při výuce jazyků, terapiích, ale také pomáhá při budování vlastního “selského rozumu”. Má zásadní vliv při sociálním zapojení, při budování týmů, týmové synergie a soft-skills. Mojí největší výzvou je, aby se tato metoda kvalitně dostala mezi co nejvíce lidí a postupně inspirovala svět kolem nás. Ano, i já patřím mezi ty blázny, co chtějí změnit svět k lepšímu!

VDĚČÍM ZA CHUŤ K VYTVOŘENÍ KOMUNITY

Bez komunity bychom nebyli nic. Jak v pravěku, tak i v současnosti. Jako lidstvo jsme uspěli a přežili jen díky tomu, že jsme spolupracovali a nevykašlali se jeden na druhého. Dnešní digitální doba je fajn, ale je to taky pouze a jen nástroj – pokud to s ní přeženeme, tak nás odprostí od reality. Potřebujeme okolo sebe lidi, kteří nám budou naslouchat a se kterými můžeme vytvářet hodnoty ne jen za účelem zisku. Školu vnímám jako takové místo.

Mají možnost se tu setkávat lidé různých profesí, věků, zájmů. V mnoha případech ti, které by běžný život k sobě jen tak nepustil. Ale věřte, mají si co říct.

Chcete se přidat? Sledujte aktivity Školy improvizace a zkuste něco nového!